Vstřebávání živin

Vstřebávání živin je proces, při kterém se složky potravy po trávení přesouvají ze střeva do krve nebo lymfy a odtud dále do tkání. Probíhá především v tenkém střevě, jehož sliznice je tvořena řasami a klky zvětšujícími plochu pro příjem živin. Jednotlivé látky se vstřebávají odlišným způsobem podle své chemické struktury a rozpustnosti.

Sacharidy se nejprve rozkládají na jednoduché cukry, například glukózu, která poté přechází do krve. Bílkoviny jsou štěpeny na aminokyseliny a krátké peptidy. Tuky se za účasti žluči a trávicích enzymů rozkládají na mastné kyseliny a monoglyceridy. Po vstupu do buněk střevní sliznice se znovu skládají a většinou jsou odváděny lymfatickým systémem. Vitaminy rozpustné ve vodě se vstřebávají jinak než vitaminy rozpustné v tucích, jejichž příjem závisí také na správném trávení tuků. V tlustém střevě se následně vstřebávají zejména voda a část minerálních látek.

Účinnost tohoto procesu ovlivňuje několik faktorů. Patří mezi ně stav střevní sliznice, tvorba žaludeční kyseliny, žluči a trávicích enzymů, složení jídelníčku i přítomnost některých onemocnění. Vstřebávání se může měnit také v závislosti na kombinaci živin. Například vitamin C podporuje využití nehemového železa, zatímco některé látky obsažené v potravinách mohou jeho příjem snižovat.

Poruchy vstřebávání se souhrnně označují jako malabsorpce. Mohou vést k průjmům, úbytku hmotnosti, únavě nebo nedostatku vitaminů a minerálních látek. Příčinou mohou být například onemocnění tenkého střeva, poruchy funkce slinivky břišní, nedostatečný odtok žluči nebo chirurgické odstranění části střeva. Přetrvávající obtíže je vhodné řešit s lékařem, protože samotná změna stravy nemusí odstranit jejich příčinu.

Dobré trávení tedy neznamená automaticky, že organismus všechny živiny také správně využije. Rozhodující je nejen příjem potravy, ale i její rozklad, stav trávicího traktu a schopnost jednotlivých látek proniknout přes střevní stěnu do vnitřního prostředí organismu.