Optimalizace výživy znamená cílené přizpůsobení jídelníčku tak, aby odpovídal energetickým a nutričním potřebám konkrétního člověka. Nejde o krátkodobou dietu ani o snahu jíst co nejméně, ale o dlouhodobé nastavení příjmu energie, bílkovin, sacharidů, tuků, vitaminů, minerálních látek, vlákniny a tekutin. Cílem je podpořit běžné fungování organismu, udržet tělesnou hmotnost, fyzickou výkonnost, podporovat regeneraci a prevenci nedostatku živin.

Základem je zhodnotit věk, pohlaví, zdravotní stav, úroveň pohybové aktivity, pracovní režim, stravovací návyky a případná omezení. Potřeby se mohou měnit během těhotenství, ve vyšším věku, při intenzivním sportu, během rekonvalescence nebo při některých onemocněních. Proto neexistuje jeden univerzální jídelníček vhodný pro každého.

Prakticky může optimalizace zahrnovat pravidelnější rozložení jídel, vyšší podíl zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, luštěnin a kvalitních zdrojů bílkovin. Současně je vhodné omezit nadměrný příjem soli, volných cukrů, nasycených tuků a vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Důležitá je také přiměřená hydratace a velikost porcí, která odpovídá skutečnému výdeji energie.

Při podezření na nedostatek některé živiny by se postup neměl opírat pouze o subjektivní pocity. Vhodné je vycházet z jídelníčku, zdravotní anamnézy a podle potřeby také z laboratorních výsledků. Doplňky stravy mohou být užitečné v určitých situacích, ale nemají nahrazovat pestrou stravu. Jejich užívání je vhodné konzultovat s lékařem nebo nutričním terapeutem, zejména při chronickém onemocnění, při užívání léků nebo v těhotenství.

Dobře nastavená výživa je průběžný proces. Sledují se nejen tělesná hmotnost, ale také energie během dne, trávení, výkonnost, regenerace a dlouhodobá udržitelnost zvoleného režimu. Změny by měly být realistické, postupné a založené na ověřených doporučeních.

Hodnocení výsledků má probíhat v delším časovém období, protože krátkodobé výkyvy hmotnosti nebo chuti k jídlu nemusí odrážet skutečnou změnu nutričního stavu.