Nedostatek vitamínů je stav, při kterém organismus nemá dostatečné množství jednoho nebo více vitamínů pro běžné fungování. Může vzniknout při dlouhodobě jednostranné stravě, omezeném příjmu potravy, zvýšené potřebě během růstu nebo těhotenství, ale také při poruchách vstřebávání živin. Riziko může zvyšovat například celiakie, zánětlivá onemocnění střev, některé operace trávicího traktu, vyšší věk nebo užívání určitých léků. U vitaminu D se uplatňuje také omezené vystavení slunečnímu záření.

Projevy závisí na tom, který vitamin chybí, jak výrazný je deficit a jak dlouho trvá. Mezi běžné příznaky patří únava, slabost, snížená výkonnost, bledost, horší soustředění nebo častější infekce. Nedostatek vitaminu A může zhoršit vidění za šera, deficit vitaminu C může vést ke krvácení dásní a pomalejšímu hojení ran. Nízká hladina vitaminu D souvisí se svalovou slabostí a poruchami mineralizace kostí. Nedostatek vitaminu B12 nebo folátu může způsobit anémii; při dlouhodobém deficitu vitaminu B12 se mohou objevit také neurologické potíže, například brnění končetin, porucha citlivosti nebo nestabilní chůze.

Diagnóza se neopírá pouze o příznaky, protože řada z nich je nespecifická. Lékař hodnotí jídelníček, zdravotní stav, užívané léky a podle potřeby doporučí laboratorní vyšetření. Naměřená hodnota se vždy posuzuje v souvislosti s klinickými obtížemi a dalšími výsledky.

Náprava závisí na konkrétním vitaminu a příčině deficitu. Základem bývá úprava stravy a léčba onemocnění, které omezuje vstřebávání. Doplňky stravy mají smysl tehdy, když je jejich užití odůvodněné a dávka odpovídá potřebám daného člověka. Samostatné užívání vysokých dávek není vhodné, protože některé vitaminy, zejména A, D, E a K, se mohou v těle hromadit a při nadbytku působit škodlivě. Přetrvávající únava, neurologické příznaky, výrazná slabost nebo podezření na deficit patří mezi důvody pro konzultaci s lékařem.

Prevencí je pestrá strava a cílené sledování rizik u lidí s omezeným jídelníčkem nebo chronickým onemocněním.