Výživový deficit je stav, při kterém organismus dlouhodobě nebo opakovaně nepřijímá dostatek energie, bílkovin, vitaminů, minerálních látek či jiných živin potřebných pro správné fungování. Může vzniknout při nedostatečném příjmu potravy, jednostranném jídelníčku, poruchách vstřebávání, zvýšené potřebě živin nebo při onemocnění, které mění jejich využití v těle.

Deficit se nemusí týkat pouze množství jídla. Člověk může přijímat dostatek kalorií, ale současně mít nedostatek železa, vitaminu B12, folátu, vitaminu D, jódu nebo dalších mikroživin. Riziko je vyšší například u dětí, seniorů, těhotných žen, osob s chronickým onemocněním, poruchami trávení, omezeným jídelníčkem nebo zvýšenou fyzickou zátěží.

Příznaky závisí na tom, která živina chybí a jak dlouho tento nedostatek trvá. Může se objevit únava, slabost, horší soustředění, bledost, snížená imunita, pomalejší hojení ran, zhoršení kvality vlasů a nehtů, úbytek svalové hmoty nebo nechtěný pokles tělesné hmotnosti. U dětí může dlouhodobý nedostatek ovlivnit růst a vývoj. Některé deficity však zpočátku probíhají bez nápadných příznaků.

Diagnostika vychází z jídelníčku, zdravotního stavu, fyzikálního vyšetření a podle potřeby z laboratorních testů. Samotný příznak obvykle nestačí k určení konkrétního nedostatku, protože podobné obtíže mohou mít i jiné příčiny.

Řešení závisí na původu problému. Základem bývá úprava stravy, léčba onemocnění, které brání vstřebávání, a v odůvodněných případech doplnění konkrétní živiny. Doplňky stravy by neměly nahrazovat pestrý jídelníček ani být užívány ve vysokých dávkách bez doporučení odborníka. Při dlouhodobých potížích, výrazném hubnutí nebo podezření na nedostatek živin je vhodné obrátit se na lékaře nebo nutričního terapeuta.

Prevencí je pravidelná a pestrá strava, která odpovídá věku, zdravotnímu stavu a míře zátěže. Důležité je také sledovat nechtěné změny hmotnosti a u rizikových osob včas vyhodnotit příjem potravy i možné potíže se vstřebáváním.