Optimalizace metabolismu označuje soubor dlouhodobých opatření, která podporují běžné zpracování energie a živin v organismu. Metabolismus zahrnuje chemické procesy, při nichž tělo využívá sacharidy, tuky a bílkoviny k tvorbě energie, obnově tkání, činnosti orgánů a udržování tělesné teploty. Nejde o jednorázové „zrychlení“ metabolismu ani o přesně definovanou léčebnou metodu.

V praxi se tento pojem nejčastěji vztahuje k vyváženému jídelníčku, pravidelnému pohybu, dostatečnému spánku, omezení alkoholu a udržování tělesné hmotnosti v rozmezí vhodném pro daného člověka. Důležitá je také pravidelnost stravování a příjem energie odpovídající věku, zdravotnímu stavu a úrovni fyzické aktivity. Výrazné kalorické restrikce, jednostranné diety nebo dlouhodobé přetěžování mohou naopak narušit regeneraci a zhoršit udržitelnost změn.

Rychlost metabolismu ovlivňuje více faktorů, například věk, pohlaví, množství svalové hmoty, genetické předpoklady, hormonální stav, některá onemocnění a užívané léky. Proto nelze očekávat stejný výsledek u všech osob. Samotné pocení, pocit tepla nebo krátkodobý pokles hmotnosti není spolehlivým důkazem rychlejšího metabolismu.

Za praktické cíle lze považovat stabilní hladinu energie během dne, přiměřenou tělesnou hmotnost, zachování svalové hmoty a dobré laboratorní hodnoty, například hladinu glukózy a krevních tuků. Při nevysvětlitelných změnách hmotnosti, dlouhodobé únavě, bušení srdce, třesu, poruchách trávení nebo podezření na hormonální poruchu je vhodné vyhledat lékaře. Optimalizace metabolismu má být založena na dlouhodobých návycích a zdravotním stavu, nikoli na slibech rychlého účinku. Změny je vhodné zavádět postupně a průběžně je hodnotit.