Individuální suplementace označuje cílený výběr doplňků stravy podle konkrétních potřeb člověka. Nejde tedy o užívání co největšího počtu přípravků, ale o posouzení jídelníčku, zdravotního stavu, věku, životního stylu, užívaných léků a případně také výsledků laboratorních vyšetření. Cílem je doplnit látky, kterých může být ve stravě nedostatek, a současně omezit zbytečné nebo nevhodné kombinace.

Potřeba jednotlivých živin se může lišit například v těhotenství, ve vyšším věku, při veganské stravě, při zvýšené fyzické zátěži nebo u některých onemocnění. Rozdíly mohou vznikat také kvůli horšímu vstřebávání, jednostrannému jídelníčku či užívání léků, které ovlivňují metabolismus vitamínů a minerálních látek. Samotné příznaky však obvykle nestačí k určení příčiny nedostatku, protože únava, horší soustředění nebo svalová slabost mohou mít více příčin.

Při plánování suplementace je důležité sledovat množství účinné látky v jedné dávce, doporučený denní příjem a také horní bezpečnou hranici. Vyšší dávka nemusí znamenat lepší účinek. U některých látek může dlouhodobý nadbytek způsobit nežádoucí účinky nebo narušit využití jiných živin. Riziko se zvyšuje také při současném užívání více produktů se stejnou složkou.

Pozornost je nutná i kvůli interakcím. Některé doplňky mohou ovlivnit účinek léků na srážlivost krve, krevní tlak, štítnou žlázu nebo hladinu cukru v krvi. Konzultace s lékařem či nutričním terapeutem je vhodná zejména při chronickém onemocnění, užívání léků, v těhotenství, při kojení a před nasazením vysokých dávek. Odborník může také pomoci určit, zda je vhodnější úprava jídelníčku, laboratorní kontrola nebo časově omezené užívání konkrétního přípravku.

Individuální přístup má smysl jen tehdy, když vychází z reálné potřeby a průběžného hodnocení. Doplňky stravy nemají nahrazovat pestrou stravu, spánek, pohyb ani léčbu předepsanou lékařem. Mohou být podpůrnou součástí péče o zdraví, pokud je jejich výběr věcně odůvodněný, dávkování odpovídá doporučením a užívání je pravidelně přehodnocováno.