Potravinová přecitlivělost

Potravinová přecitlivělost je zastřešující označení pro nežádoucí reakce organismu na určité potraviny nebo jejich složky. Nejde vždy o potravinovou alergii. U alergie se do reakce zapojuje imunitní systém, často prostřednictvím protilátek IgE, a příznaky se mohou objevit krátce po požití i velmi malého množství potraviny. Potravinová intolerance naproti tomu obvykle souvisí s nedostatečným trávením nebo zpracováním určité látky, například laktózy, a její projevy bývají závislé na množství přijaté látky.

Mezi časté příznaky patří nadýmání, bolesti břicha, průjem, nevolnost, pálení žáhy, kožní reakce, bolesti hlavy nebo únava. Tyto obtíže však nejsou specifické pouze pro přecitlivělost na potraviny a mohou mít i jinou příčinu. Samostatné vyřazování většího počtu potravin proto nemusí vést ke správnému závěru a při dlouhodobém omezení jídelníčku může zvýšit riziko nedostatku některých živin.

Při podezření na reakci na potravinu je vhodné vést si záznamy o jídle, jeho množství a následných příznacích. Diagnostika závisí na typu potíží. U možné alergie může lékař doporučit kožní testy, stanovení specifických IgE protilátek nebo řízený expoziční test. U intolerancí se používají například dechové testy, eliminační dieta a následné kontrolované znovuzařazení potraviny. Komerční testy založené pouze na stanovení IgG protilátek se k potvrzení potravinové intolerance obecně nepovažují za spolehlivé.

Základem řešení je omezení skutečného spouštěče v rozsahu odpovídajícím individuální toleranci, nikoli automatické vyloučení celé skupiny potravin. Pokud je dieta výrazně omezená, může být užitečná konzultace s lékařem nebo nutričním terapeutem. Doplňky stravy mohou doplnit prokázaný nedostatek, například vápníku či vitaminu D při dlouhodobém vynechávání mléčných výrobků, neměly by však nahrazovat diagnostiku ani pestrou stravu. Při otoku, potížích s dýcháním, závrati nebo rychlém zhoršení stavu je nutné vyhledat akutní lékařskou pomoc.