Střevní dysbióza

Střevní dysbióza označuje narušení složení, rozmanitosti nebo funkce mikroorganismů, které přirozeně žijí ve střevě. Střevní mikrobiota se podílí na trávení, tvorbě některých metabolitů, ochraně střevní sliznice i regulaci imunitních reakcí. Dysbióza proto neznamená pouze změnu počtu jednotlivých bakterií, ale také posun v jejich vzájemné rovnováze a činnosti.

Ke změnám mikrobioty může dojít například po užívání antibiotik, při střevní infekci, při jednostranném jídelníčku, při stresu nebo při některých onemocněních trávicího traktu. Samotná dysbióza však není jednotnou diagnózou s přesně stanovenými kritérii. U různých lidí může mít odlišnou podobu a její význam se vždy hodnotí v souvislosti s celkovým zdravotním stavem. Výzkum popisuje souvislosti mezi změnami mikrobioty a některými chorobami, u mnoha z nich však zatím není jasné, zda je dysbióza příčinou, následkem nebo pouze doprovodným jevem.

Možné projevy jsou nespecifické. Patří mezi ně nadýmání, změny frekvence stolice, průjem, zácpa, bolesti břicha nebo zvýšená citlivost trávicího systému. Tyto obtíže mohou mít mnoho jiných příčin; proto je nelze automaticky přisuzovat změně mikrobioty. Běžné komerční testy střevního mikrobiomu navíc samy o sobě obvykle nestačí k potvrzení příčiny potíží ani k určení léčby.

Při dlouhodobých nebo se zhoršujících příznacích je vhodné obrátit se na lékaře. Vyšetření se zaměřuje především na vyloučení infekce, zánětlivého onemocnění, potravinové intolerance nebo jiných poruch trávení. Postup se řídí zjištěnou příčinou. Součástí péče může být úprava jídelníčku, dostatek vlákniny, pravidelný režim a omezení zbytečného užívání antibiotik.

Probiotika mohou být u některých stavů užitečná, jejich účinek však závisí na konkrétním kmeni, dávce a důvodu užívání. Nelze je proto považovat za univerzální řešení všech obtíží spojených se střevní mikrobiotou. Pokud se objeví krev ve stolici, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, horečka nebo silná bolest břicha, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.