Elasticita pokožky označuje schopnost kůže po natažení, stlačení nebo jiném mechanickém zatížení vrátit se co nejblíže do původního tvaru. Souvisí především se stavem škáry, tedy vrstvy pod pokožkou, která obsahuje kolagenová a elastinová vlákna. Kolagen přispívá k pevnosti a odolnosti tkáně, zatímco elastin umožňuje její pružné natažení a návrat do původního stavu.

Pružnost kůže se přirozeně mění s věkem. Postupně klesá tvorba kolagenu a elastinu, mění se jejich uspořádání a zpomaluje se obnova kožních struktur. Výsledkem může být menší pevnost, vznik jemných linek nebo pomalejší návrat kůže po stlačení. Tyto změny ovlivňují také dlouhodobé působení ultrafialového záření, kouření, hormonální změny, výživu, hydrataci a celkový zdravotní stav. Výrazný úbytek hmotnosti může pružnost ovlivnit rovněž, protože kůže se nemusí okamžitě přizpůsobit novému objemu.

Elasticita není totéž co hydratace. Dobře hydratovaná kůže může působit hladší a plnější, ale obsah vody sám o sobě neurčuje stav kolagenních a elastinových vláken. Podobně se elasticita liší od pevnosti, i když se tyto vlastnosti často hodnotí společně.

V běžném prostředí se pružnost někdy orientačně posuzuje jemným stisknutím kožní řasy a sledováním, jak rychle se vrátí zpět. Tento postup však není přesné měření a může být ovlivněn věkem, místem testu i aktuální hydratací. V dermatologii a výzkumu se používají přístroje, které hodnotí reakci kůže na kontrolovaný podtlak nebo tah. K ochraně kožních struktur přispívá zejména omezení nadměrné expozice slunci, používání fotoprotekce a vyhýbání se kouření. Pokud je ztráta pružnosti náhlá, výrazná nebo je spojená s dalšími kožními změnami, je vhodné poradit se s dermatologem.