Sportovní hydratace označuje cílené doplňování tekutin před fyzickou aktivitou, během ní a po jejím skončení. Jejím cílem je udržet rovnováhu vody v organismu, podpořit termoregulaci a omezit pokles výkonu spojený s větší ztrátou tekutin. Při pohybu tělo ztrácí vodu hlavně pocením a dýcháním. Rozsah těchto ztrát ovlivňuje délka a intenzita zátěže, teplota, vlhkost vzduchu, oblečení i míra pocení.

Základem je pravidelný příjem tekutin během dne. Před tréninkem je vhodné začínat bez výrazného pocitu žízně. Během kratší nebo méně intenzivní aktivity obvykle postačí voda. Při delším výkonu, silném pocení nebo při sportu v horku může být vhodné doplnit také sodík a sacharidy. Konkrétní volba závisí na délce zátěže, jejím charakteru a zdravotním stavu člověka.

Potřeba tekutin se mezi lidmi liší, proto nelze určit jedno množství vhodné pro všechny. Praktickým vodítkem může být sledování tělesné hmotnosti před výkonem a po něm. Výrazný pokles může signalizovat nedostatečné doplnění tekutin. Naopak nadměrné pití bez ohledu na potřeby organismu může narušit rovnováhu elektrolytů. Tekutiny je proto vhodné přijímat průběžně a množství přizpůsobit podmínkám i délce aktivity.

Mezi možné známky dehydratace patří žízeň, sucho v ústech, bolest hlavy, slabost, závratě, tmavší moč nebo méně časté močení. Při zmatenosti, kolapsu, přetrvávajících křečích nebo podezření na přehřátí je nutné sport ukončit a vyhledat lékařskou pomoc. Hydratace při sportu není pouze pití během cvičení, ale plán zahrnující příjem tekutin před zátěží, v průběhu cvičení i během následného zotavení. Součástí plánu je také běžná strava, která přispívá k příjmu vody a minerálních látek.